Běžci na Rock Point – Horské výzvě píší poutavé příběhy

Trojanovice/Horečky – Stovky běžců, stovky příběhů. Někdo běhá kvůli času, někdo kvůli umístění, jiný jen aby zhubnul, aby poznal české hory nebo prostě jen tak z hecu. Poznávat příběhy účastníků seriálu Rock Point – Horská výzva je v mnoha směrech velmi inspirativní. A ne jinak tomu bylo při první bodované zastávce v Beskydech.

Velkým překvapením beskydského dílu byl rozhodně třináctiletý Jan Wita, který na trati Half doběhl se svým trenérem stříbrný v mužských dvojicích. „Rock Point – Horská výzva je pro mě taková náhoda, která mi ale dala strašně moc zkušeností,“podotkl talentovaný mladík, který svoji premiéru zažil v Beskydech loni. „To jsme skončili pátí, ale letos jsem chtěl tu bednu prolomit a je to tam,“sdělil mladý Ostravák, pro kterého další motivací bylo porazit svého taťku. I to se mu povedlo. „Tátu jsem do Javorníku neviděl, ale tam jsme ho předběhli a tím se to celé zlomilo,“měl radost v cíli Jan Wita, který běhat začal teprve přede dvěma lety. „Ještě hraju hokej, ale běh je pro mě důležitější, prostě mě baví, ale popsat proč, vlastně neumím, to se musí zažít. Rovnou jsem šel na hory, silnice mě nebaví,“popsal Wita, který by rád šel ve stopách svého vzoru, kterým je Marek Causidis. „Jednou bych chtěl běžet UTMB,“netají se stříbrný běžec.

Na opačném pólu se pak nacházel nejrychlejší dogtrekař na střední trati Standa Šrámek, který letos oslavil padesátku. „Už loni jsem říkal, že to byly moje poslední Beskydy, že už končím a nezávodím. A říkám si to i letos,“ usmívá se zkušený harcovník, když ve srandě podotýká, že od teď už půjde jen Mixitku. Co tedy jeho žene a motivuje? „No přece, abych se hýbal, dokud na to ještě mám sílu,“usmál se padesátník, který za sebou nechává i mladé běžce, což je pro něj také hnací síla. „Vyhrávám jenom proto, že ostatní asi sedí doma. Jsem pro, aby ti mladí vyzvali nás důchodce,“směje se, ale přitom svá slova myslí vážně. Je si totiž vědom skutečnosti, že jen tak se Rock Point – Horská výzva nevyhrává. „Zadarmo to není. Chce to se běhu alespoň trochu věnovat. Přijdeš z práce, dělám zedničinu, takže jsem sedřenej, pak si dáš hodinku běhu a večer usneš jako dřevo. Jsme ale amatéři a děláme to pro radost,“ uklidní se skvělým pocitem při doběhu Standa Šrámek, že ta snaha za něco stojí.

Podobně mluvil o devět let starší Bohumil Novotný, kterému sice „táhne“ na šedesát, ale v hlavě je stále ještě viditelným mladíkem, který rád ostatní „popíchne“. „Horská výzva vůbec není o tréninku, všechno je to jenom v hlavě. Vždyť my nic neděláme, nesportujeme. Jsme hobíkáři a děláme to srdcem,“usmál se Novotný, pro kterého byla beskydská výzva tou poslední, která mu chyběla. „Byl to můj poslední závod. Teď už mám na kontě všech pět a končím,“oddechl si věkově zkušený běžec, když ale nabádá: „Jen ať si ji lidé jdou zkusit, stojí to za to. Je skvělé dokázat si, že to dokážete,“ povzbuzuje ty, kteří nad startem váhají. Impuls přihlásit se přitom může být prostý. „Soused byl mojí motivací. On je takový blázen, no a já se vším souhlasím,“přiznal jednoduchý důvod k účasti Bohumil Novotný, který s Liborem Šimkem na Longu vytvořil sympatickou škodolibou dvojici, která se ale za pódiem určitě nehnala. „Nejvíce se mi líbilo, když jsme se míjeli s halfařema. Oni funěli nahoru a my si v klidu sbíhali dolů. No, a teď půjdeme na pivko,“usmál se Šimek.

Shodný přístup měli i další. Jako třeba učitelé základní školy z Oder. „Snažíme se být inspirací a jsme rádi, že nám řada žáků fandila. Tady šlo o naši vlastní výzvu, abychom si dokázali, že něco takového společně zvládneme. Zatím chodíme jen kolem třiceti kilometrů, ale dvaašedesát jsme nikdy nedali, takže jsme ani nevěděli, jak se obléct a co si vzít s sebou. Bylo to šílené,“řekl Tomáš Hluchník, který běžel s kolegou Tomášem Kubíčkem. „Už teď se ale těšíme, až si to s nějakým odstupem zopakujeme. Rozhodně to není naše poslední Horská výzva, ale musíme trochu potrénovat a zkusíme se přiblížit těm nejlepším,“ mrknul Tomáš Kubíček, když pořadatelům poděkoval za skvělou organizaci závodu.

I další jdou do závodu zcela bez ambicí, ale z výsledku jsou nakonec překvapeni. Třeba taková vítězka ženského Halfu Eva Novotná z Prahy, která jen chtěla poprvé poznat Beskydy. „Ke konci na mě někdo volal, ať makám, že jsem opravdu první, takže jsem už nějak ty poslední dva kilometry dotáhla. Do té doby jsem to nevěděla,“usmála se v cíli nevěřícně Eva Novotná. „Lákalo mě poznat beskydské hory a trochu si natáhnout trasu. Takovou distanci jsem běžela poprvé. Teď přeskočím Boží Dar a chystám se na Šumavu,“plánuje další štaci zlatá běžkyně, která si je ale vědoma toho, že teď už si ji bude konkurence více hlídat. „No, mám doma dva malé závazky, tak uvidím, jestli mi dovolí trénovat,“ usmála se vítězka Halfu.

To svůj malý závazek si s sebou na trasu rovnou vzala Jana Šnapková, jedna z nejvýraznějších postav beskydské zastávky. Jen málokdo si nevšiml jejího roztomilého uzlíčku štěstí na zádech. Od přítomných sklidila nejednou velkou poklonu, přestože její snahou určitě nebyla jakákoli snaha o dobré umístění. „Vedla mě k tomu láska k horám, mateřství a nuda doma, když je manžel v práci. Horskou výzvu jsem absolvovala před pár lety i sama za sebe, ale nyní už jen s malou,“pronesla maminka malé Máji. A že se opravdu nejednalo o nějakou „potrhlou běžeckou fanatičku“ svědčila skutečnost, že jí dcerka spokojeně při závodě spinkala na zádech. A potkají tuhle sympatickou maminku, která ostatním ukázala, že i s nejmenšími dětmi můžete strávit spokojený den v horách, běžci i při jiné zastávce? „Třeba jo. Pomalu si teď vychovám vlastního parťáka do dvojice. Jen si na něj ještě tak patnáct let počkám,“mrkla Jana Šnapková.

Že právě i rodina může být tou správnou motivací, potvrdila třeba i dvojice Miroslav Pšenica a Markéta Majkusová. Tihle dva sourozenci spolu beskydskou výzvu dokázali loni na Longu vyhrát, letos skončili pátí. „Chtěli jsme vyhrát jako loni, ale zklamaní nejsme. Markéta je po nemoci a je to i o natrénování. Za rok se to uleží a zkusíme to znovu. Vlastně to děláme z naší sourozenecké lásky. Vycházíme spolu skvěle. Vždyť jinak by to ani nešlo. Další zastávky jsou na nás moc, ale alespoň jeden závod ročně spolu dáme,“dodal Miroslav Pšenica.

Do Beskyd na první bodovanou zastávku letošního ročníku Rock Point – Horské výzvy dorazilo na osm set běžců a každý si na Valašsku napsal ten svůj příběh. Další kapitoly budou psát účastníci v posledním červnovém víkendu (28.-29.6.) v Krušných horách. „Pomůžete nám rozšířit stránky příště i svým příběhem?“ ptá se veřejnosti Pavel Zitta, když zve milovníky horských běhů na Boží Dar.