ČTVRTEČNÍ OKÉNKO MONČI BOHUNSKÉ - Krize

Ahoj sportovci, minule jsem psala o motivaci, která je velmi důležitá. Dnes se naopak zamyslíme nad tím, co dělat když motivaci k běhu ztratíme? Když již v běhu a tréninku nenacházíme ani špetku potěchy a pocity volnosti a nadhledu jsou ty tam?  Je možné, že jste jako běžci vyhořeli. Ale nezoufejte, nejste první ani poslední. Je to zcela běžná věc, která se děje a dít bude. Jak tedy postupovat když na Vás tato krize dolehne?

Vždy je nejlepší snížit intenzitu tréninku a samotný trénink si nějakým způsobem oživit. :) Můžete zkusit třeba běh ve skupině nebo si tréninkovou jednotku naplánovat pestřeji, zařadit intervalové tréninky, tréninky seběhů, výběhů atd.
Když nepomůže upravit skladbu tréninku, zkuste běh nahradit jiným sportem či aktivitou, které Vás baví, bez ohledu na cílený trénink a výkon. Prostě se hýbejte jen tak pro zábavu a dobrý pocit  Nicméně pokud Vás bude vyčerpávat i jakákoliv jiná aktivita než běh tak Vám nezbyde nic jiného než všeho nechat, dát nohy hore a relaxovat, rozmazlovat sebe i svoji duši.
Já osobně jsem totální nechutenství k běhu pocítila několikrát. Byla jsem těmi kilometry a zátěží už úplně přejezená. Nejvíce mi pomohl čas a několik dní o běhu ani neslyšet a nečíst nic s běžeckou tématikou. Naštěstí se krize rychle překlenula a já zase lítala po kopcích jak střelená 
A jak jste na tom Vy? Postihl Vás už běžecký syndrom vyhoření? Jak jste se s ním porvali?

Tak se mějte vesele a nezapomeňte, každá krize jednou přejde, jen musíte být trpěliví a dívat se na to s nadhledem.  ✋✋