Naživo je to lepší než v televizi, říká autor závodu na Vysočině

Se svým bratrem Petrem se Mirek Bětík stal loni suverénním vítězem celého seriálu Rock Point – Horská výzva v závodě dvojic. Na nejkratší distanci Short nedal nikomu šanci. Letos bude díky němu celý seriál zase o trochu pestřejší – Mirek totiž stojí za zcela novou zastávkou na Vysočině, která už za dva týdny (27. 4.) otevře letošní 9. ročník seriálu Rock Point – Horská výzva.

Mirku, jak vlastně došlo k tomu, že se z účastníka stal ambasador nového závodu?

Horskou výzvu už pěkných pár let běhám. Poslední dva roky potom se svým bratrem a k závodu jsem přivedl i kamaráda ze společnosti Geohunter Davida Svozila. Společně jsme začali závody objíždět a postupně se skamarádili i s ředitelem závodu Pavlem Zittou. Když jsme takhle jednou seděli u pivka, padl návrh uspořádat takovýto premiérový závod ve Vysočina Areně v Novém městě na Moravě. Původní plán byl ale trochu jiný – chtěli jsme, aby se tento bonusový závod střídal na závěr s Pálavou, ale slovo dalo slovo a domluvili jsme se na startovacím závodě nového ročníku.

Co od trasy mohou účastníci čekat, na co se mohou těšit a čím je Vysočina jiná?

Vysočina je hodně jiná než ostatní závody a značně specifická. Nejsou to ty typické horské závody jako v celém seriálu, kde jsou dlouhé, prudké výběhy a seběhy. Tohle je zcela jiný ráz krajiny. Nebude to tak náročný závod, ale účastníci si na něm při úvodu vyzkouší prakticky úplně všechno – nebudou chybět bahnité nebo kamenité cesty, silniční i členitý terén a i když ne tak dlouhé, přesto krásné scenérie. Velkým bonusem pak je samotná Vysočina Arena a známá biatlonová trasa. Závodníci tak poběží i po trase, kterou už sledovali v televizi při velkých soutěžích, ale na vlastní kůži je ten prožitek úplně jiný. Myslím, že budou všichni spokojení. Co je určitě super, že závod je prakticky ve středu republiky, takže je dobře dostupný ze všech stran pro všechny milovníky běhu.

Proč je tedy Vysočina nakonec jen bonusovým závodem?

Jsme na začátku a zatím je brzy ji zařadit jako plnohodnotný závod. O tom teprve budeme dále jednat. Důležité pro nás budou ohlasy a spokojenost závodníků. Od toho se budeme moci odpíchnout. Určitě by byl prostor trasu natáhnout a uzpůsobit klasickým parametrům Rock Point - Horské výzvy, takže to prostě nyní berme jako nultý ročník a uvidíme.

Právě, vypsané jsou jen dvě trasy Long a Short. Prostor pro plnohodnotné rozšíření by byl?

Stávající trasy nyní svými délkami odpovídají Halfu a Shortu, takže nám chybí Long a ten by nebyl problém přidat. Trasu jsem vybíral z pohledu závodníka, ale současně tak, aby si ji užili i amatéři. Původně jsem ji táhl na Devět skal, tedy na nejvyšší vrchol Žďárských vrchů, ale tam nás zástupci vlastníků pozemků nepustili z důvodu polomů a tedy hrozícího nebezpečí úrazu... Je to skutečně nejkrásnější místo a pro mě bylo zamítavé stanovisko velkým zklamáním... Za zmínku určitě stojí, že v tomto nám velmi pomohl také výkonný ředitel Vysočina arény - pan Mgr. Jan Skřička. Ten navrhl podobně atraktivní, avšak bezpečnější variantu trasy, která již byla akceptována vlastníky lesů, za což mu patří velký dík! Nyní tak jdeme přes Žákovu horu, což je také krásné místo, ale i přesto věřím, že by se nám Devět skal mohlo do budoucna povést. Nyní jdeme od stadionu na Tři Studně, čekají nás Blatiny, ale také rybníky Sykovec a Medlovský. I když je zde zatím více asfaltových úseků, než jsem si přál, na závodníky čeká atraktivní trasa. A pozor - Vysočina je velmi zajímavá i pro jejich doprovod. Určitě doporučuji vzít si horská kola, protože tu jsou skvělé single tracky, pro děti parky a aquapark, je tu nový minipivovar, prostě se tu dá strávit krásný celý víkend.

Čím ti vlastně Rock Point – Horská výzva učarovala? Připomeň vlastní působení v tomto seriálu.

Pro mě to už bude šestá sezóny Horské výzvy. Dříve jsem běhal jen kratší tratě od patnáctistovky, ale člověk byl stále hladovější, takže jsem distance natahoval až k maratonu, ale po silnici mě to pak už nebavilo. Kamarád mi řekl o Horské výzvě a to je jiný kafe. Poslední dvě sezóny běhám s bráchou, abychom si na stará kolena spolu trochu zablbli. Jsme v nádherné přírodě těch nejkrásnějších českých hor a pořadatelé navíc v posledních letech vybudovali i skvělé zázemí pro závodníky, takže to je pro mě naprosto ideální stav.

Jaká bude nyní tvá role na Rock Point – Horské výzvě? Budete obhajovat prvenství? Co naopak vstup do delších tratí?

Přiznám, že na Vysočinu jsem se strašně těšil, když jsem závod sestavoval, ale jak mi původní trasu osekali, hrozně mě to zklamalo. Jistě znáte ten pocit, když chcete vybudovat něco mimořádně krásného, ale ono to „nejde“. Člověku vezme strašně sil i chuti, ale pak mi kamarád David Svozil řekl, abych prý nevěšel hlavu, že co se nepovedlo teď, může vyjít v budoucnu. A to mě znovu nakoplo. No, a jelikož jsme s bratrem vyhráli dvakrát po sobě, teď můžeme potřetí, takže jsme se domluvili, že to do toho půjdeme znovu. Vzhledem k věku a časovému vytížení zůstáváme na Shortu. Už se nemáme za čím dál honit, ale pravda je, že když si připneš startovní číslo, tak je to vždy jako rudý hadr na býka a makáte naplno. Užívat se dají až ty poslední metry, jinak to není pravda. Kdo říká, že si přijel užít závod, tak kecá. Podle mě to není možné (směje se). Díky Horské výzvě jsme poznali krásné kouty hor a nepochybuji, že to s bráchou bude super i potřetí. Vždyť vždycky je to jiné – mění se počasí, ani ta trať není díky tomu stejná a závod má vždy své kouzlo. A to je ta radost, kterou Rock Point - Horská výzva přináší.