2.Úterní okénko Pavla Brýdla - rozhovor s Pavlou Matyášovou
Jako druhou „běžeckou hvězdičku“ jsem vyzpovídal věčně usměvavou Pavlu Matyášovou. Je to jedna z našich nejlepších běžkyň mimo dráhu, která si dlouhodobě udržuje opravdu špičkovou úroveň. Mezi její největší úspěchy patří bronzová medaile na Mistrovství Evropy v běhu do vrchu a čtvrté místo na Mistrovství Světa ve stejné disciplíně.
Tak Pavlo, řekni nám, co jsi běžela a kam se chystáš?
Jeden z vrcholů letošní sezony mám již za sebou a druhý mě čeká v září (MS v běhu do vrchu). Na Mistrovství Evropy jsem odjížděla s ambicemi do desátého místa a medailí v týmové soutěži, protože jsme věděly, že jako tým jsme hodně silné. Jelikož závod neprobíhal tak, jak bych chtěla, jsem s třináctým místem celkem spokojená. Od rána mě provázely žaludeční problémy, které se vystupňovaly v průběhu závodu. Ale stříbro v týmech byla satisfakce za můj nepovedený závod. Kromě již zmíněného MS v Andoře bych letos ještě chtěla zvládnout některé závody světového poháru a vrchařskou sezonu zakončit v Morbegnu při Trofeo Vanoni Je to krásný závod s výbornou atmosférou a konkurencí v Itálii. V listopadu je ještě MČR v krosu. K tomu pár biatlonových závodů a třeba i MS v Target sprintu v Koreji. Uvidíme
Jakého výsledku si nejvíce vážíš?
Pokud má hovořit za celou svou kariéru je to bronzová medaile z ME v běhu do vrchu v tureckém Pamukale z roku 2012. Ještě dnes bych byla schopná popsat každý metr závodu, jak probíhal, co mi probíhalo hlavou. Pak jsou to tři tituly mistryně Evropy v letním biatlonu a čtvrtá místa z MS 2011 a ME 2016.
Jak jsi se dostala k běhání v terénu?
Nikdy jsem v podstatě neběhala na dráze, když nepočítám školní závody. Tréninky biatlonu jsme mívali v lese a vždy jsem léto trávila na chatě v Jeseníkách, kdy jsme pořád lítali po lesích. Nikdy mě nenapadlo závodit na dráze. V terénu mi to přišlo přirozené a nejsem si jistá, zda-li by mi to na dráze šlo. Později jsem vyzkoušela pár běhů do vrchu a to mě chytlo. Náročný závod odměněný krásnými výhledy. Občas jsem si sice říkala, že bych změřila síly i na dráze, ale představa kroužení na stadionu mě neláká.
Máš raději klasický individuální závod nebo teamový běh/štafety?
Jako dítě jsem štafety neměla ráda, byla to příliš velká zodpovědnost za tým a bála jsem se, že to pokazím. Nyní je to příjemné zpestření a radost, když se dosáhne úspěchu, je asi větší, protože ji člověk sdílí i s dalšími. Individuální úspěch je nádherný, ale člověk si jej prožívá a vychutnává sám v sobě. Je to jiné.
Jak trénuješ poslední týden před závodem?
V posledním týdnu před závodem se toho dá hodně pokazit a člověk už nic nedožene. Proto raději víc odpočívám a nechodím už žádné těžké tréninky. Záleží samozřejmě na typu závodu. Jestli je to jeden z přípravných, menších závodů nebo vrchol sezony.
Jak se stravuješ před závodem (večeře, snídaně...)?
Ono je někdy hodně těžké v průběhu cestování řešit jídlo. Nejsem z lidí, kteří by stravu zrovna řešili. Mám ráda zeleninu, ryby, krůtí maso, rýži ale i čokoládu a zmrzlinu. Snažím se jíst zdravě a pestře. Vyloženě se nevyhýbám některým potravinám. Samozřejmě že si před závodem nedám buřta nebo knedlíky, které ani tak zrovna nemusím. Ráno před závodem se snažím jíst, na co jsem zvyklá. Najíst se a hlavně nemít hlad ;)
Jaké používáš na závod potravinové doplňky?
Před závodem i v době tréninku používám iontové nápoje, ale při závodě příliš nepiji, spíš se snažím osvěžovat vodou a na doplnění energie mi asi nejvíce vyhovují sacharidové tablety. Při delších závodech pak energetické gely.
V jakém oblečení běháš nejraději?
Nemám ráda, když je mi při závodě příliš horko, proto čím méně oblečení, tím lépe :) Atletický dres a trenýrky nebo kratičké šortky jsou ideální.
Jaký máš názor na kompresní oblečení?
Kromě kompresních podkolenek a návleků nemám příliš zkušeností s kompresním oblečením. Mám raději volnost pohybu a nemám ráda, pokud mě něco příliš stahuje nebo omezuje. Podkolenky používám při cestování na závody. Hlavně na dlouhé vzdálenosti jsou pro mne důležité. Snižují únavu z dlouhého sezení , kdy má člověk nohy dlouho v jedné poloze.
Jak regeneruješ po závodě?
Opět otázka, která není příliš pro mne. :-) Regenerace je asi mým největším problémem. Vím, že bych jí měla věnovat hodně času, ale bohužel skutečnost je jiná. Není na ni příliš čas. Po závodech se většinou skočí do auta a jede zpět domů k rodině, kde už na mě čekají zase jiné povinnosti. Proto se snažím, pokud je možnost, aspoň chladit nohy v nějaké ledové horské říčce nebo alespoň pod ledovou sprchou. Druhý den chodím jen klusat pár kilometrů velmi pomalým tempem.
Díky moc Pavlo a přejeme mnoho úspěchů na MS ;)
#uterniokenko #pavelbrydl #pavlamytyasova #5zavod #krkonose #bliziseto
